Víno jako nápoj je dodnes stále ještě víc spojováno se světem muže, o kterém - jak jsou aspoň mnozí muži tvrdošíjně přesvědčeni - žena mnoho neví. Ale opravdu je tomu tak? Existuje nemálo důkazů, že se kvalitní víno dnes naopak stává pro mnohé ženy všeho věku nápojem zdravého životního stylu nové doby, který jim nejen chutná, ale kterému žena i dokonale rozumí . A jistě to nemusí být jen účastnice prvního Mezinárodního sympozia vinařek, jež se sešlo letos zjara v Mikulově, či rovnou sdružení jihomoravských vinařek Bakchantky, které zmíněné setkání uspořádalo... Jen přístup ženy při výběru, nákupu či konzumaci je trochu jiný a specifičtější než u mužů.

Tyto myšlenky mě napadaly nad sklenkou Rulandského šedého společnosti Tereziánské sklepy, jejichž historie je úzce spojena s jihomoravským zámkem Milotice, který vyniká především půvabem zahradní architektury. Společnost dnes obhospodařuje 42 hektarů vlastních vinohradů převážně v historických viničních tratích vinařské obce Prušánky, dříve náležících císařskému dvoru – tedy na malebném Moravském Slovácku. Měl jsem před sebou lahvinku nové zajímavé řady Theresia Karafa, jež se na trhu objevila právě o letošním podzimu: zaoblený tvar, evokující pradávnou ženskou sukni vyztuženou obručemi, jako by se mi vydal vstříc lehkým tanečním krokem…

Víno, ženy a zpěv… Jestlipak víte, odkud tohle prastaré klišé vlastně pochází? Nuže, v originále Wein, Weib und Gesang, opus 333 není ničím jiným, než valčíkem valčíkového krále Johanna Strausse, který mistr zkomponoval na objednávku jakéhosi veselého večírku Sdružení vídeňských mužských pěveckých sborů v roce 1869. A název sám? Ten je prý odvozen ze starého pořekadla s přibližným zněním – „kdo nemá rád víno a ženy, zůstane po celý život bláznem“ připisovaného dokonce Martinu Lutherovi…

Vida, do jakých zákoutí historie nás může svést vztah mezi ženou a vínem! Snad abych jeho serióznost nepodkopával nejčerstvějšími poznatky – protože však jde o poznatky z „dílny“ florentských vědců, nutno je vzít na vědomí. Tito odborníci totiž zjistili, že podle takzvaného indexu ženské sexuální funkčnosti, který lékaři užívají k hodnocení sexuálního zdraví žen, právě ty ženy, které přiznávají, že si pravidelně dají jednu nebo dvě skleničky vína, dosahují v žebříčku sexuálního zdraví lepších výsledků než abstinentky…

Ve vinařském (a pohříchu i feministickém) světě je vcelku dobře znám styl novinářky Isabelle Foret. Ta zprvu vydávala časopis "Elles et Bacchus", od roku 2000 vede internetovou stránku "www.femivin.com", a v několika posledních letech rediguje a vydává Fémivin: Průvodce ženy světem vína. Průvodce, určený ženám, založený na olfaktorických emocích, na jemném jazyku a vnímavém ženském nose, citlivějším k vůním než je mužský nos, upřednostňujícím vína aromatická, s jemnou, zaoblenou tříslovinou, hladící ženské chuťové pohárky, a odpovídající jejich očekávání…" abych citoval z některých příznivě naladěných recenzí. První část tohoto průvodce je úvodem do vína: Jak se jej naučit ochutnávat, jak číst etikety, jak rozumět různým názvům, jak objevit aroma různých odrůd, jak se vyznat ve vinařské terminologii, jak vybírat správnou teplotu a správný okamžik otevření láhve, jak si zapamatovat dobré ročníky, jak nakupovat správné příslušenství, jak pečovat o vinný sklep, vědět všechno o vztazích vína a zdraví, vína a krásy... Pohled Isabelle Foret objímá něžně i zlomyslně především svět francouzského vína. A je možná trochu škoda, že se svým abonentkám snaží namluvit, že existují vína pro ženy a vína pro muže, což je podobné, jako když bez seriózního ověření zkušení marketingoví odborníci tvrdí, že ke (znovu)získání mládeže pro vinnou kulturu je třeba vyrábět přeslazená vína…

Ale není jen svět vín, vinařek a milovnic vína francouzských. Že se i u nás probouzí kultura vína takříkajíc „sukni“, dosvědčuje kromě už zmíněných mikulovských Bakchantkek například i Lady Wine Club s projektem „Ženy vínu, víno ženám“. Dílčí programy projektu respektují fakt, že ženy k vínu přistupují zcela jinak a mnohdy i nezvykle, než muži. Jsou k vínu vnímavější, mají větší kultivovanost, s vínem si dovedou více hrát a rozvinout vše krásné kolem sebe, rády pijí i vína nezvyklá, rády s vínem experimentují, mají lepší vnímání, co se týká vůní a chutí, berou víno více pocitově, všímají si, jak je víno krásné, budují si k němu vztah a při jeho konzumaci vkládají do vína i více vnitřních emocí.

Existuje názor, že ženy si skutečně k vínu dokáží vytvořit vztah mnohdy lépe než muži a dávno nevystačí s laicky sdíleným názorem, že víno je buď červené, nebo bílé. Že právě u žen mnohem více platí, že konzumace vína není prostředkem získat dobrou náladu, ale především že je prvkem kultury a životního stylu, prostředek, jak nacházet nové přátele, získávat nové zážitky, poznání a informace. Tereziánské sklepy, o jejichž nových vínech v novém designu jsem se zmínil na začátku, mají svým ukotvením v tradici a folklóru Moravského Slovácka a zároveň v noblesním prostředí milotického zámku všechny předpoklady uspokojit i poučené nároky nových přítelkyň vína.

Foto: Tereziánské sklepy