Každý, kdo někdy ochutnal sherry, bude s námi určitě souhlasit, že toto víno patří k vrcholkům degustací, gurmánských hostin, ale je také skvělým společníkem pro skleničku jen tak ve dvou či meditativní chvilku. Že by to bylo jeho úchvatnou historií?

První zmínky o víně z Jerezu pocházejí od Strabóna, řeckého zeměpisce z 1. st. př. n. l., podle něho přivezli jerezskou vinnou révu do této oblasti Féničané kolem roku 1100 př. n. l. Právě oni založili starodávné město Gades (dnešní Cádiz) a přenesli sem umění pěstování vinné révy a výroby vína.
Féničané pojmenovali místo dnešního Jerezu jako Xera a vyráběli zde vína, která se později rozvážela do celého Středozemí, zvláště do Říma.
Období Sherish
V roce 711 ovládli Španělsko Arabové, v případě Jerezu trvala jejich nadvláda více než pět století. Jerez ale zůstal i během tohoto období stále důležitým střediskem výroby vín navzdory koránu zakazujícímu požívání alkoholických nápojů. V roce 966 se kalif al-Hakam II. rozhodl zničit tamější vinice z náboženských důvodů, i když to byli právě Arabové, kteří přivezli první destilační přístroje a techniky dolihování vína, protože jej svobodně požívali. Na rozhodnutí o vytrhání vinné révy Jerezané odpověděli, že hrozny se používají na výrobu rozinek pro výživu vojsk ve svaté válce, což byla částečně pravda, a tak se nakonec vytrhala jenom třetina vinic.
Arabové používali pro město Jerez název Sherish. Důkaz o tom lze najít na mapě této oblasti, kterou nakreslil v roce 1150 arabský zeměpisec al Idris pro krále Rogera II. Sicilského. Tato mapa byla také klíčovým důkazem v prvním soudním sporu vedeném Jerezany proti tzv. British Sherry (1967), které se vyrábělo ve Velké Británii a nepatřičně používalo označení místa původu, jak k tomu dochází i v současnosti v jiných vinařských oblastech. Mapa dokládá, že název „Sherry“, pod nímž jsou tato vína známá v anglosaském světě, není nic jiného než odvozenina původního arabského názvu města Jerez.
Víno po reconquistě
Kastilský panovník Alfons X. znovudobyl Jerez v roce 1264, čímž jej změnil v město na hranici (ve španělštině „frontera“) s granadským nasrovským (islámským) královstvím, odtud pochází jeho křesťanský název: Xeres de la Frontera. Město zažilo mnoho krvelačných bojů, po nichž bylo nutné znovu obydlovat území a osazovat vinice. Zrodil se tak systém odměn dobývání, podle něhož královská koruna přidělovala rozparcelovanou půdu na základě společenského postavení a dosažených zásluh. Jeden z nejvýznamnějších mužů vojska krále Alfonsí byl Fernán Ibánez Palomino, po němž byla pojmenována odrůda hroznového vína typická pro tuto oblast: hroznové víno Palomino.
V té době a dokonce už ve 12. století bylo sherry ceněno v Anglii, kam se prodávalo a kde se stalo oblíbeným především poté, když Jindřich I. navrhl obyvatelům Jerezu směnný obchod za anglickou vlnu. Jerezské vinice tak představovaly zdroj bohatství celého království.
Rostoucí poptávka po vínu sherry ze strany anglických, francouzských a vlámských obchodníků vedla městskou radu Jerezu ke schválení Předpisu cechu sušeného hroznového vína a vinobraní v Jerezu dne 12. srpna 1483, které bylo vůbec prvním nařízením o označení místa původu.
První víno, které obeplulo zeměkouli
Začalo to objevením Ameriky, které otevřelo nejenom nové trhy, ale přispělo i k uskutečnění dalších velkých cest. Celá řada těchto historických mezníků se udála v doprovodu vína sherry, jak to dokládá 417 měchů a 253 sudů sherry zakoupených Fernandem de Magalhãesem na jeho dalekou plavbu. Sherry se tak stalo prvním vínem, které obeplulo zeměkouli.
S dalším ukázkovým příkladem tehdejší oblíbenosti vína sherry se můžeme setkat v díle Williama Shakespeareho, který spolu se svými přáteli denně platil v hospodě Bear Tavern za slušný počet vypitých lahví tohoto vína. Sherry víno je často zmiňováno i v řadě jeho děl, jako je Richard III., Jindřich VI., Večer tříkrálový, Veselé paničky windsorské atd.
Před criaderas a solera
Od konce 17. století a během celého 18. století dochází k značnému nárůstu světové poptávky po vínech. Navíc se mění anglický vkus a s konečnou platností se přechází od dříve žádaných světlých a lehčích vín k silnějším, tmavším a zralejším vínům.
Tyto změny narazily v Jerezu na složité vztahy mezi výrobci a exportéry či obchodníky. Prvním šlo o prodej své roční produkce či sotva zralých vín a druzí sledovali spíše změny na trhu a poptávali rozličná vína.
V roce 1775 byl zahájen tzv. „Proces s exportéry“, který skončil po několika desetiletích zrušením Vinařského cechu. Tento proces zároveň představoval základní krok pro vytvoření konečné identity vín z oblasti Marco de Jerez. Ve světovém měřítku představuje jeden ze základních přínosů jerezského vinařství systém „criaderas” a „solera”, v němž se odrazil sklon k prodlužování skladovací doby vín z nejrůznějších sklizní spolu s potřebou zásobovat trh stabilní kvalitou.

Foto: Extenda