Chcete ve společnosti zapůsobit svými znalostmi o víně? Chystáte se vyrazit s přáteli na jižní Moravu do vinných sklepů nebo na některou z četných vinařských výstav? Pak vám určitě přijdou vhod následující řádky.

O tom, že víno je (samozřejmě v přiměřeném množství) výborným nástrojem relaxace po celodenním pracovním stresu, víme všichni. Mnozí z nás jej k tomuto účelu i často využívají. Někteří mají dokonce vyzkoušená „ta svá“ vína a mohlo by se zdát, že nic nového už vědět nepotřebují. Ale opak je pravdou. Nebo snad tušíte, jak správně vína ochutnávat neboli degustovat?

Víno musí být čiré
Na prvním místě při degustaci je správný výběr vína. Nevíte-li si rady, sáhněte po značce „Vína z Moravy“ nebo „Vína z Čech“, jež vám zaručuje kvalitu a široký výběr. Důležitá je také správná volba sklenice. Pro bílá vína používáme sklenku menší a užší, pro červená se zase lépe hodí širší a šumivá vína se podávají v úzkých vysokých sklenicích. Sklenku naplníme vždy asi jen do 1/5 jejího objemu, aby se mohly dobře rozvinout aromatické látky.
K prvnímu seznámení s vínem nám poslouží zrak – posoudíme čistotu, viskozitu (zda víno ulpívá na stěnách sklenice) a barvu vína. Sklenku se vzorkem prohlédneme dobře proti světlu a držíme ji přitom za stopku či patu. Podmínkou je samozřejmě suchá a dobře vyleštěná sklenice. Víno by mělo být čiré, bez jakýchkoliv zakalujících tónů. Podle barvy můžeme rozeznat stáří vína, odrůdu nebo vyzrálost. Mladá bílá vína se vyznačují zelenkavou barvou ze žlutavými odstíny. Barva červených vín se může pohybovat od světle červené přes rubínovou až po tmavě červenou s fialovým nádechem. Viskozita vína závisí především na obsahu extraktu vína, alkoholu a zbytkového cukru.

Vůně a chuť
Další nedílnou součástí degustace je posouzení vůně. Ještě než k vínu přičichnete, zakružte sklenicí tak, aby se víno rozlévalo po její vnitřní ploše. Jedině tak zajistíte provzdušnění vína a zvýšení obsahu aromatických látek ve sklenici. Vůně je téměř nejdůležitějším parametrem hodnocení vína, podle ní můžete poznat odrůdu i stáří nápoje, který máte právě před sebou. Nebojte se vsunout nos hluboko do sklenice. Aromatické látky zkuste nasát jedním silným nádechem – při častém přičichnutí totiž ztrácejí čichové buňky na citlivosti. Každé víno má své typické aroma, které je dáno odrůdou, kvašením a zráním vína v láhvi či sudu. Při hodnocení vůně je důležitá také teplota podávání – u bílých vín je to 10 – 12 °C, u červených kolem 16 °C. Je-li víno podchlazené, vůně se nemůže rozvinout a víno správně nevychutnáte. Degustujete-li přímo u vinaře ve sklepě, kde je chladno, držte sklenku výjimečně za tělo a ne za stopku. Tím si sklenici zahříváte a umožníte aromatickým látkám vyniknout.
Konečně můžete přistoupit k posouzení chuti. Do úst si vezměte asi tolik vína, kolik by se vešlo na polévkovou lžíci, nespěchejte, tekutinu poválejte v ústech a vychutnávejte. Dejte pozor, aby se víno dotklo všech typů chuťových pohárků umístěných na jazyku – receptorů slané, sladké, kyselé a hořké chuti. Posuzujte víno z několika hledisek. Soustřeďte se na intenzitu chuťového vjemu, čistotu chuti a její harmonii. Je víno suché nebo spíše sladší? Můžete rozeznat i třísloviny, které působí svíravým dojmem na dásních. Zkuste definovat po čem vám víno chutná. Je to nějaké ovoce či med? A co vaši přátelé, jak chutná víno jim? A nezapomeňte! Až najdete svého favorita, zapamatujte si údaje z etikety a to: obec, ze které víno pochází a viniční trať. Je totiž pravděpodobné, že i jiná vína právě z této oblasti budou lahodit vašim chuťovým buňkám.
Víno byste měli při degustaci mít v ústech přibližně deset vteřin, ale kam s ním potom? Máte v podstatě dvě možnosti. Profesionální degustátoři obvykle víno vyplivují do speciálně k tomuto účelu určených nádob, ale vy si můžete vychutnat svůj smyslový zážitek až do konce a lahodný mok polknout. Své chuťové pohárky neutralizujte pramenitou vodou nebo bílým pečivem.

Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz.