Umíte si vychutnat dobré espresso? Zkuste to s námi a odhalíte dosud nepoznaná tajemství, v nichž se skrývají chutě a vůně snad celého světa.

Nejenom jazyk a nos, ale také ucho je v tomto případě nosným činitelem. Espresso zážitek totiž začíná již syčením a bubláním, kdy černá lahůdka vytéká ze stroje rovnou do šálku. Okem pak můžete posoudit pěnu: v ideálním případě je pevná a hladká, sestává se z mnoha malých vzduchových bublinek, které odrážejí světlo a má tendenci přilnout ke stěně šálku. Přichází chvilka pro nos a kávové aroma: zvolna se nadechněte a nechte do svého já proniknout jemnou kávovou vůni, zamíchejte lžičkou a vnímejte uvolněné těžší vůně pražení. Čím silnější jsou, tím déle se zrna pražila.
První doušek…
… se pije velmi velmi pomalu, ale nejlépe kouše. To proto, aby mohl chuť nejprve vnímat jazyk. Chuťové pohárky rozlišují chuť sladkou, slanou, kyselou, hořkou a – méně známou chuť – „umami“. Toto japonské slovo znamená „masitý“ nebo „srdnatý“, chuť, kterou známe z lasagní, bujónu nebo tuňáka. Obzvláště často ji lze nalézt v asijských jídlech. U kávy však umami nehraje žádnou roli. Dominantní je spíše nakyslost, kterou vnímáme především na okrajích jazyka, a hořkost na konci jazyka. Cukr zaregistruje především špička jazyka. Během této ochutnávací fáze hraje roli i hmat. Rty a jazyk kontrolují konzistenci, tělo kávy a pěnu. Pro espresso je kromě toho typická dochuť, která zůstává po polknutí.
Květiny, čokoláda, ovoce
Kdo ochutnává tímto způsobem, zjistí, že každé espresso má svůj vlastní, zcela individuální chuťový profil. Dominantní, typické aroma pražení však zaručuje, že všechna espressa chutnají po kávě. Ale kdo čichá a ochutnává pozorně, rozpozná celou škálu dalších odstínů aroma. Jednou z možností je například kakaové aroma, které může připomínat i hořkou čokoládu nebo lékořici. Dřevitá aroma připomínají například vůni jehličnatých stromů či santalového dřeva. Většinou méně intenzivní je obilné a máslové aroma nebo ovocné a vinné aroma, které chutná po červených plodech, tedy po malinách, borůvkách a ostružinách. Jasněji lze opět identifikovat citrusové aroma, vonící po citronu nebo bergamotovém pomeranči. Znalci rozpoznají i květinové aroma, jako je např. jasmín. Komu tváří v tvář takové rozmanitosti aromat docházejí slova, může použít takzvaný aromakotouč, známý z vinařství. Ten popisuje typická hlavní aromata i s jejich variantami.

Autor: -red-
Foto a zdroj: Nespresso